Odměňování práce přesčas

Odměňování práce přesčas

Co Vám náleží, když pracujete nad stanovenou týdenní pracovní dobu? Jaká jsou rizika a výhody náhradního volna a jak si lze ulehčit administrativu? Víte, že za práci přes čas získáváte příplatek nebo náhradní volno? Je také možné si sjednat mzdu a tím i určit pravidla pro odměňování práce přes čas.

Příplatek jako odměna za práci přesčas

Odměnu zaměstnanců soukromého sektoru za práci přesčas upravuje zákoník práce ve svém § 114. Jednou ze složek odměny je mzda, na kterou vzniklo zaměstnanci za dobu práce přesčas právo, tedy mzda dosažená. Druhou složkou je pak buď příplatek, nebo náhradní volno. Zákon stanovuje minimální hodnotu příplatku na 25% průměrného výdělku – příplatek lze stanovit pouze vyšší, snížen být nelze. Zaměstnavatel může zaměstnancům udělovat příplatky i v diferenciované výši, například podle náročnosti práce. Nesmí však docházet k diskriminaci a vždy musí být zachována minimální zákonná výše.

Náhradní volno jako alternativa přípatku

Místo příplatku může zaměstnanec čerpat také náhradní volno. Je však nutné se na něm se zaměstnavatelem dohodnout, a to do tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas – pokud k dohodě nedojde, zaměstnanci automaticky náleží příplatek. Náhradní volno se poskytuje v rozsahu práce konané přesčas a nahrazuje pouze příplatek – dosažená mzda tak přísluší zaměstnanci vždy. Součástí dohody o náhradním volnu může být také konkrétní termín čerpání volna – pokud jej však dohoda neobsahuje, je poskytnutí volna věcí zaměstnavatele, který by ale měl přihlédnout i k osobním potřebám zaměstnance. Jestliže zaměstnavatel volno neudělí do tří měsíců od výkonu práce nebo v jiné dohodnuté době, mění se nárok na náhradní volno ve finanční nárok, konkrétně v nárok na proplacení příplatku.

Sjednání mzdy

Zákon umožňuje předem sjednat mzdu již s ohledem k případným přesčasům. Vždy musí být současně sjednán i rozsah práce přesčas, k němuž bylo při stanovení mzdy přihlédnuto. Je však třeba dodržet limitaci, která představuje rozsah práce přesčas, který lze nařídit – tj. 150 hodin. To však neplatí u vedoucích zaměstnanců, se kterými lze sjednat celkový maximální rozsah práce přesčas (416 hodin). Tato smluvní ujednání zjednodušují administrativní postup při výpočtu mzdy, ale musíme mít na paměti, že po odečtení uvažované práce přesčas nesmí být mzda nižší než mzda minimální. Důležitý je také fakt, že v případě, kdy je při určení mzdy přihlédnuto k práci přesčas, nelze již stanovit náhradní volno. Výjimku tvoří situace, kdy by skutečná doba výkonu přesčasů přesáhla rozsah práce přesčas, ke kterému bylo přihlédnuto.

Závěrem k odměňování práce přesčas

Závěrem je důležité uvést, že v případě čerpání náhradního volna místo příplatku se práce přesčas nezapočítává do zákonem stanovené maximální hranice (416 hodin za kalendářní rok). Náhradní volno je tak nástrojem, který umožňuje fakticky odpracovat i více hodin přesčasů, než je zákonný limit – proto je k jeho sjednání nutný oboustranný souhlas.

Image courtesy of Grant Cochrane / FreeDigitalPhotos.net

Odměňování práce přesčas
Jak se Vám líbil článek?