Oddlužení a insolvence

Oddlužení a insolvence

Oddlužení a insolvence

Je oddlužení „pohodlné“ řešení pro krajní situaci? Oddlužení, osobní bankrot, insolvence, exekuce… pojmy, které nám zvedají chlupy na těle a každý z nás je zná minimálně z médií. Exekucí už jsme se zabývali dříve, dnes se pokusím upozornit na vztah mezi exekucí a insolvencí z pohledu dlužníka.

Začněme tím, že český právní řád poměrně nedávno zakotvil institut osobního bankrotu nebo chcete-li oddlužení. Aby měl následující výklad smysl, je jistě užitečné alespoň stručně vysvětlit, co se rozumí bankrotem.

Bankrotem je, obecně řečeno, stav, kdy závazky dlužníka převyšují jeho příjmy či ekonomické možnosti dlužníka. Může jít tedy o stav, kdy mzda či plat nepostačuje k placení hypotéky, leasingu a např. spotřebitelského úvěru apod., jednoduše řečeno, jde o stav, kdy je dlužník předlužen. Je důležité na tomto místě podotknout, že znakem předlužení je existence vícero dluhů, které dlužník není okamžitě schopen plnit.

Pro úplnost je třeba dodat, že oddlužení nepřipadá v úvahu u podnikatelských subjektů. Jestliže tedy nepříznivá životní situace je důsledkem podnikatelských aktivit, nepřipadá osobní bankrot v úvahu.

Insolvencí se pak rozumí stav, kdy dlužník není objektivně schopen plnit své závazky vůči věřitelům. Smyslem insolvenčního řízení pak je dosáhnout co nejvyššího a poměrného uspokojení všech věřitelů dlužníka. Insolvence je s oddlužením vzájemně provázána, pokud jde o případy osobních bankrotů.

Proč osobní bankrot?

Jestliže dojde k situaci, kdy dlužník není schopen plnit své závazky vůči všem svým věřitelům řádně a včas, vystavuje se riziku podání žaloby z jejich strany a případnému exekučnímu řízení, jehož náklady markantně zvýší dlužníkův dluh. Situace je o to vážnější, jestliže dluhů má více.

Příklad osobního bankrotu v číslech

Adam Novák je dlouholetým zaměstnancem společnosti X, kde má příjem 30.000,- Kč. Společnost X se však dostane do ekonomických problémů a vyhlásí bankrot. Adam se tak ze dne na den ocitne bez práce, a tedy bez finančního příjmu.

Před několika lety si však vzal bankovní půjčku na osobní automobil v hodnotě 400.000,- Kč, kterou splácí po 9.000,- Kč měsíčně a má již splaceno 108.000,- Kč, dále čerpá spotřebitelský úvěr od jiného bankovního ústavu ve výši 100.000,- Kč na renovaci svého bytu, kde splácí měsíčně splátku ve výši 3.500, splaceno 3.500,- Kč a v důsledku toho, že přišel o práci, nebyl schopen tyto své závazky v celkové výši 12.500,- měsíčně hradit. Proto si sjednal půjčku s nebankovní společností k dočasnému překrytí jeho finančních problémů v naději, že snad brzy najde práci a bude moci své závazky normálně splácet. Celková výše půjčky od této společnosti činila 50.000 Kč v měsíčních splátkách 2.500,- Kč.

Adam tak v konečném důsledku navýšil své závazky vůči třetím osobám na 15.000,- Kč měsíčně. A po delší době skutečně najde práci, ovšem jeho příjem měsíčně činí pouze 22.000,- Kč, z čehož musí zaplatit nutné životní náklady a půjčky. Je zřejmé, že je to nad jeho síly, a tak mu postupně narůstá penále, až nakonec může dojít v krajním případě i k soudnímu sporu a exekučnímu řízení.

Východiskem z naznačené situace je buď dohoda s věřiteli, která ovšem často je prakticky nedosažitelná nebo soudní řízení následované exekučním řízením, které však, s ohledem na celkovou výši dluhu a mnohost věřitelů, by bylo pro Adama téměř zničujícím.

Oddlužení jako alternativní východisko situace

Jeho smyslem je zbavit dlužníka části dluhů a umožnit mu nový začátek bez demotivující vidiny doživotního splácení svých dluhů a úroků. Dlužníkovi se tak vlastně dostane možnosti trvale vyřešit své závazky relativně „bezbolestnou cestou“. Jak to ale v životě bývá, nic není zadarmo a i tento způsob řešení svých majetkových poměrů má svá úskalí.

Za jakých podmínek lze požádat o oddlužení?

O oddlužení může požádat insolvenční soud dlužník, který není podnikatelem, podá insolvenční návrh spolu s návrhem na oddlužení, jestliže:

  • závazky dlužníka přesahují jeho ekonomické a finanční možnosti,
  • je dána mnohost věřitelů, alespoň 3 věřitelé,
  • je schopen splatit aspoň 30% pohledávek věřitelů do 5 let,
  • nebyl za posledních 5 let pravomocně odsouzen pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.

Návrh na oddlužení se podává prostřednictvím oficiálního formuláře dostupného zde.

Formulář musí obsahovat náležitosti stanovené § 391 zák. č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, tj.

  • označení dlužníka, příp. osoba oprávněných za něj jednat,
  • údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky,
  • očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech,
  • seznam majetku a seznam závazků,
  • doklad prokazující příjmy dlužníka za poslední 3 roky (v případě pracovního poměru např. výplatní pásku podepsanou zaměstnavatelem apod.),
  • údaje o době pořízení majetku, jeho ceně, odhad ceny obvyklé,
  • podpis osoby, která se zavázala při povolení oddlužení soudem dlužníkovi pomoci jako spoludlužník (tj. odpovídá za závazky dlužníka spolu s ním, nebo jde např. o ručitele, který může ručit svým majetkem a v případě, kdy dlužník závazek nesplní, může se na něj věřitel obrátit).

Splňuje-li návrh výše uvedené podmínky, soud návrhu vyhoví, jestliže tu není dán některý zákonný důvod pro jeho zamítnutí.

Oddlužení je možné řešit také formou splátkového kalendáře. Přečtěte si samostatný článek: Oddlužení formou splátkového kalendáře.

Když soud návrhu na oddlužení vyhoví…

Pokud soud návrhu na oddlužení vyhoví, je ještě třeba schválit způsob, jakým bude oddlužení probíhat. Kromě rozhodnutí o tom, že se oddlužení povoluje, pověří soud rovněž insolvenčního správce. Ke schválení způsobu oddlužení dochází na tzv. schůzi věřitelů, kde se rozhodne, zda bude oddlužení probíhat:

  • zpeněžením majetkové podstaty (tj. prodejem majetku dlužníka), nebo
  • stanovením splátkového kalendáře, kdy bude po dobu 5 let plnit svým nezajištěným věřitelům (nezajištěný věřitel je takový věřitel, jehož pohledávka není zajištěna zástavním právem – příklad: Adam v našem modelovém případu mohl např. dostat půjčku 100.000,- Kč od banky, za předpokladu, že zřídí zástavní právo na nemovitosti, tedy že bude ručit nemovitostí. Banka pak v případě, kdy Adam nebude schopen půjčku splatit, může se uspokojit zpeněžením nemovitosti dlužníka).

Správce majetku dlužníka

Soudem ustanovený insolvenční správce slouží jako „správce“ majetku dlužníka. Zde je důležité, že insolvenční správce může zpochybnit právní úkon dlužníka, který by vedl ke snižování majetku dlužníka.

Příklad zpochybnění právního úkonu dlužníka insolvenčním správcem

Adam předtím, než podá návrh na oddlužení, se zbaví luxusního mobilního telefonu v hodnotě několika desítek tisíc. Takový právní úkon může následně insolvenční správce prohlásit za neplatný a požadovat plnění zpět.

Totéž ovšem platí i pro právní úkony dlužníka v době trvání oddlužení. Nejenže nemůže dlužník plně disponovat se svým majetkem bez povolení insolvenčního správce, ale musí též dobře vážit, co si za zbylé peníze koupí a jsou vyloučeny velké majetkové dispozice, pokud by mohly zkrátit věřitele bez souhlasu insolvenčního správce. Příkladem budiž Adam, který si po dobu trvání oddlužení nemůže koupit např. nový automobil.

Dlužník musí po dobu trvání oddlužení plnit splátkový kalendář a je povinen:

  • vykonávat výdělečnou činnost
  • hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a použít k uhrazení mimořádných splátek
  • ohlásit bez zbytečného odkladu změnu bydliště
  • předkládat pravidelně přehled svých příjmů za poslední půlrok insolvenčnímu správci, insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru
  • nezatajovat své příjmy apod. (§ 412)

Osoba která prochází tímto „řízeným bankrotem“ tak vlastně spadá pod kuratelu a následujících 5 let musí plnit striktní podmínky. To vše je ale malá cena za to, že můžete začít znovu, s čistým štítem.

Exekutor na Vás nemůže, ale…

Je pravdou, že dle zákona po dobu oddlužení nemůže být vykonána exekuce na majetek dlužníka. To na druhé straně neznamená, že by ovšem nemohla být exekuce nařízena. Exekuce proto může být vykonána po skončení oddlužení. Práva, která uplatní věřitel u soudu a následně jsou předmětem exekučního řízení, i když není možné pro oddlužení exekuci provést, se nepromlčují.

Důležité rovněž je, že věřitelé přihlašují své pohledávky do insolvenčního řízení a nepodávají žalobu na plnění k soudu.

Nejdůležitější o oddlužení a insolvenci

  1. Oddlužení není možné vždy, když dlužník není schopen plnit své závazky, ale je třeba splnit určité zákonné předpoklady.
  2. V průběhu trvání oddlužení na vás sice exekutor nemůže, ale po skončení už ano, dochází tedy pouze k odkladu, nikoliv k zastavení. Obdobné platí pro soudní řízení.
  3. Oddlužení není možné, jestliže nejste schopni splatit aspoň 30% svých závazků vůči nezajištěným věřitelům, ledaže by s tímto nižším plněním věřitelé souhlasili.
  4. Po dobu trvání oddlužení budete pod dohledem insolvenčního správce, kterému musíte každé větší vydání odůvodnit. Nezapomeňte, že insolvenční správce může namítnout neúčinnost právního úkonu. Jistým příkladem je např. darování nemovitosti dceři v době kdy probíhá oddlužení, ale je možné tuto neúčinnost prohlásit i k úkonu dřívějšímu.

Přečtěte si také článek Oddlužení fyzické osoby – Jak funguje oddlužení FO?

Image courtesy of David Castillo Dominici at FreeDigitalPhotos.net

Oddlužení a insolvence
Jak se Vám líbil článek?