Ochrana osobnosti v prostředí internetové diskuze

Ochrana osobnosti v prostředí internetové diskuze

Ochrana osobnosti člověka v prostředí internetových diskuzí se stala v posledním období velmi aktuálním a diskutovaným tématem. K většímu zájmu o tuto problematiku přispěl i svým rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva (dále jen „ESLP“) ve věci Delfi AS vs. Estonsko [1].

Následující řádky tohoto článku mimo jiné svým čtenářům nastíní, jak k této problematice přistupují české soudy ve své rozhodovací praxi, a to na konkrétní soudně řešené kauze, v níž byla vynesena rozhodnutí v průběhu nedávno uplynuvšího období.

Neoprávněný zásah do osobnosti člověka v internetové diskuzi

Věnuje -li návštěvník zejména internetových zpravodajských portálů svou pozornost jednotlivým příspěvkům nacházejících se v diskusních prostředích pod hlavními články, obvykle nemusí číst dlouho a narazí na sdělení, která svým obsahem nejen že hrubě porušují standarty kultivované a věcné diskuze, ale také jejich autorům není nezřídka ani cizí užití zcela urážlivých, ponižujících, někdy až nenávistných výrazů adresovaných konkrétním lidským bytostem, čímž dochází k zásahu do osobnostních práv poškozených.

Pro obvykle nemožnou  identifikovatelnost autorů takovýchto protiprávních příspěvků majících neutuchající touho opakovaně seznamovat veřejnost s nactiutrhačnými výsledky své myšlenkové činnosti, setkáváme se s palčivým problémem týkající se nalezení právně odpovědného subjektu, proti němuž bude mít poškozený člověk možnost uplatnit právní nároky.

Při hledání právně odpovědného subjektu nesmí dojít k upozadění primárního účelu těchto snah, kterým je zajištění důkladné právní ochrany osobnosti člověka, přičemž hledané vyvážené odpovědnostní řešení nesmí nepřiměřeným způsobem zasahovat do klíčové svobody projevu obsahující mimo jiné právo vyjadřovat své názory.

Z této právně komplikované situace formuloval v předešlých letech východisko ESLP, který ve svém všeobecně známém průlomovém rozhodnutí týkající se sporu zpravodajského portálu Delfi AS vs. Estonsko dovodil právní odpovědnost provozovatele tohoto komerčního internetového portálu za neoprávněný zásah do osobnosti člověka na internetových diskuzích, a to i přesto že odpovědný subjekt měl v diskusním prostředí nainstalovaná preventivně – ochranná opatření proti takovýmto protiprávním činům.

České soudy a jejich nahlížení na ochranu osobnosti člověka

Zaměříme-li se na české prostředí, zjistíme, že i české civilní soudy se musely v minulém roce zabývat obdobným sporem mezi člověkem poškozeným na svých osobnostních právech a internetovým zpravodajským portálem provozovaným na komerčním principu, v jehož diskusním prostředí k zásahu došlo.

Jednalo se o soudní při mezi žalobcem J. Suchým a žalovanou společností OUR MEDIA a.s. provozující internetový zpravodajský portál Parlamentní listy.

Žalovaný uveřejnil na svém zpravodajském webu dva články zabývající se děním ve veřejném prostoru, pod nimiž se nacházelo veřejnosti přístupné diskusní prostředí, v němž byly účastníky diskuze uvedeny urážející, ponižující výroky rasistické povahy adresované žalobci. Tyto výroky byly tedy následně předmětem soudního posouzení, zda byly způsobilé způsobit újmu na osobnostních právech žalovaného.

Jak v této kauze tehdy prvoinstanční Městský soud v Praze, tak i odvolací Vrchní soud v Praze, který rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, se přiklonily ve svých rozhodnutích na stranu ochrany osobnosti. Dovodily občanskoprávní odpovědnost žalovaného za protiprávní výroky učiněné účastníky internetové diskuze. Nevyslyšely argumentaci žalované strany, že by jejím zasahováním do diskuze docházelo k porušení svobody projevy.

U obou soudů lze nacházet inspirační zdroj jejich závěrů  právě ve výše zmíněném rozhodnutí ESLP, k čemuž však nebyly nijak nuceni, jelikož rozhodnutí ESLP nejsou právně závazná pro české soudu, a tak české soudy mají možnost se dobrovolně ztotožnit se závěry ESLP na základě jeho autority a přesvědčivosti jeho argumentace.

V této souvislosti však nelze nepoznamenat, že závadnost jednání dotyčného zpravodajského portálu byla oba soudy posouzena jako natolik intenzivní, že přistoupily při stanovování přiměřené výše peněžitého zadostiučinění  k poměrně vysoké částce, což je vzhledem k předchozí rozhodovací praxi českých soudů neobvyklé, jelikož v dříve soudně řešeném obdobném případě peněžité zadostiučinění nebylo přiznáno vůbec a soud ve svém rozhodnutí uložil škůdci pouze povinnost odstranit část napadeného sdělení.

Konkrétně tedy v nedávném přelomovém rozhodnutí soudy přiznaly žalobci peněžitou satisfakci ve výši 150 000,- Kč, přičemž žalobce požadoval peněžitou satisfakci ve výši 200 000,- Kč.  Jen pro zajímavost, ve zmiňované estonské kauze byla dle rozhodnutí vyšších estonských soudů  přiznána žalobci peněžitá satisfakce ve výši 320 EUR, s čímž se následně ztotožňoval i ESLP.

Vysokou míru intenzity závadnosti jednání žalovaného v rámci české kauzy lze spatřovat dle mého názoru zejména v tom aspektu, že žalovaný i přes opakované doručené žalobcovy výzvy  ponechal v diskusním prostředí dehonestující příspěvky po dobu zhruba tří let.  V rámci trvání tohoto tříletého období lze mít za jisté,  že narůstal počet lidí, kteří se seznámili s těmito difamujícími příspěvky, a tedy takovouto nečinností žalovaného docházelo k násobení účinků tohoto osobnostního zásahu.

Pro srovnání, v oné skutkově obdobné estonské kauze,  provozovatel internetového zpravodajského portálu Delfi AS postupoval podstatně rychleji, když odstranil závadné příspěvky již devátý den od jejich zveřejnění. Proto lze označit přísnější přístup obou českých soudů za opodstatněný. [2]

Jiskry naděje pro kultivovanější internetové diskuze

Po pár soudních rozhodnutí nelze očekávat, že v krátkém období se podaří internetové diskuze zcela zbavit nactiutrhačných příspěvků.  Zmiňovaná soudní rozhodnutí, v čele se stěžejním rozhodnutím ESLP ve věci Delfi AS vs. Estonsko, vyslala však do veřejného prostoru výrazný signál sdělující uživatelům internetových diskuzí a jejich provozovatelům, že se svobodným vyjadřováním názorů je také spojena právní odpovědnost, která se při překročení zákonných mantinelů nenachází pouze v právních teoriích, ale je aplikovatelná do praxe a slouží k reálnému vymáhání práva na ochranu osobnosti.

Na základě dovození odpovědnosti komerčních provozovatelů internetových diskuzí za obsah jejich internetových stránek, a to i  tehdy kdy nebyly aktivními tvůrci jeho obsahu, rozhodovací činnost soudů v této oblasti  uložila těmto provozovatelům internetových diskuzí nelehký úkol s cílem nastavení takových ochranně – preventivních opatření, která budou zamezovat nebo alespoň minimalizovat účinky neoprávněných zásahů do osobnosti člověka, k nimž dojde v prostředí internetových diskuzí.

Vedle zmíněných pozitivních dopadů lze také v předmětných soudních rozhodnutích  spatřovat optimistická  sdělení pro poškozené, jejichž obsahem je, že má smysl se vydat na nikoliv beznadějnou cestu domáhání se ochrany svých osobnostních práv.

Mgr. Marek Svoboda


[1] Rozsudek ESLP z 16. 6. 2015, Delfi AS v. Estonia, stížnost č. 64569/09

[2] Soud udělil Parlamentním listům první pokutu za internetovou diskusi. MAM – Marketing & Media [online]. [cit. 2016-03-20]. Dostupné online na: http://mam.ihned.cz/media-internet/c1-63449360-soud-udelil-parlamentnim-listum-prvni-pokutu-za-internetovou-diskusi

Image courtesy of renjith krishnan / FreeDigitalPhotos.net

Ochrana osobnosti v prostředí internetové diskuze
3 (60%) 1 hlas[ů]