Nový občanský zákoník přinesl řadu změn, které se dotýkají širokého spektra soukromého práva. Jednou ze změn, je také zavedení nových, z jazykového hlediska až archaických pojmů, po jejichž přečtení neprávník (a často i právník) zcela přesně neví, co si pod těmito pojmy představit. A co Vy? Víte, co je to rozhrada, přestavek, výprosa či výměnek? Jestli ne, je tento článek přímo pro Vás.
Svéprávnost a další změny
Způsobilost k právům a povinnostem a způsobilost k právním úkonům jsou pojmy, které v rámci soukromého práva existovaly opravdu dlouho, a každý věděl, co si pod nimi představit. NOZ přinesl změnu v pojmosloví, a to následujícím způsobem. Pojem způsobilost k právům a povinnostem byl nahrazen pojmem „právní osobnost“ (§ 15 odst. 1) a pojem způsobilost k právním úkonům byl nahrazen pojmem „svéprávnost“ (§ 15 odst. 2).
Pokud člověk potřebuje pomoc při rozhodování, protože mu v tom duševní porucha působí obtíže, třebaže nemusí být omezen ve svéprávnosti, může si dle § 45 NOZ ujednat poskytování podpory s tzv. „podpůrcem“. Institut podpůrce vychází z pojetí tzv. podporovaného rozhodování (supported decision-making), kdy se podpůrce smlouvou o nápomoci zavazuje být podporovanému nápomocen s radami, ohledně jeho právního jednání, přičemž nesmí ohrozit zájmy podporovaného nevhodným ovlivňováním, ani se na úkor podporovaného bezdůvodně obohatit.
Vlastnické právo
Novým pojmem v souvislosti s vlastnickým právem je pojem „rozhrada“, který je dle jazykového posudku návrhu nového občanského zákoníku zastaralý, neboť zmínky o jeho existenci se v lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český nacházejí dvě – jedna z roku 1936, druhá z roku 1940. Samotný pojem rozhrada pak znamená přirozené nebo umělé překážky mezi sousedními pozemky, například zdi, ploty, meze, strouhy. Dle § 1024 odst. 2 může takovou rozhradu každý užívat, a to na své straně až do poloviny její tloušťky. Nesmí však dělat nic, co by ji mohlo ohrozit, popřípadě znemožnit sousedovi, aby mohl svoji část rozhrady užívat.
Přestavek
Dalším pojmem, který je spojován s nabytím vlastnického práva tzv. umělým přírůstkem je „přestavek“ (§ 1087). Přestavek je dle důvodové zprávy k NOZ speciálním druhem neoprávněné stavby, kdy nepatrná část stavby přesahuje na cizí pozemek. Jelikož úkonem soukromého práva není iniciovat vznik konfliktních situací mezi osobami, řeší se tato situace reorganizací vlastnických vztahů.
Zasahuje-li přestavek na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku, která je přestavkem zastavěna, vlastnictvím zřizovatele stavby. To ovšem neplatí, nestavěl-li zřizovatel v dobré víře. Pokud v dobré víře byl, nahradí vlastníku pozemku obvyklou cenu pozemku, zastavěného přestavkem.
Podívejte se na slovník pro neprávníky a zjistěte správný význam právních slov.
Dědické právo
Řadu nových pojmů přináší NOZ v souvislosti s dědickým právem, které je v NOZ upraveno v hlavě III. Zůstavitel může dle § 1498 ve své závěti uvést podmínku, doložení času, nařídit odkaz nebo příkaz. Tato doložka v závěti se nazývá „dovětek“. NOZ zavádí i nový důvod dědění, kterým je „dědická smlouva“, uvedená v § 1582. Tato smlouva vyžaduje formu veřejné listiny a zůstavitel v ní povolává druhou smluvní stranu nebo třetí osobu za dědice nebo odkazovníka a druhá strana to přijímá.
Tímto se dostáváme k dalšímu novému pojmu, kterým je „odkaz“ a s ním spojený „odkazovník“. Odkazem zůstavitel odkazuje určitou věc odkazovníku, přičemž odkazovník musí být osoba, která je způsobilá dědit (§ 1594 odst. 1). Praktickou výhodou odkazu je to, že odkazovník ovšem není dědic a tím pádem na něj nepřecházejí zůstavitelovi dluhy.
Závazkové právo
Nové pojmy se nevyhnuly ani oblasti závazkového práva. Nově je v § 1808 obsažen tzv. „závdavek“. Tento institut má, jak uvádí důvodová zpráva k NOZ, tři hlavní funkce. Předně jde o funkci důkazní, kdy se závdavkem potvrzuje uzavření smlouvy.
Další funkcí je funkce zajišťovací, kdy strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Věřitel má tedy právo, držet závdavek až do splnění dluhu. Poslední funkcí je funkce penální, kterou vyjadřuje § 1808 odst. 2. „Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat.“ Jiný následek nastane, nesplní-li povinnost strana, která závdavek přijala. Tehdy vzniká povinnost, vydat straně dvojnásobek závdavku.
Výprosa
Institut výpůjčky spočívá na bezplatném přenechání nezuživatelné věci půjčiteli na vymezenou dobu. Tímto se liší výpůjčka od nově zavedeného institutu, kterým je „výprosa“. Ta je upravena v § 2189 a jejími hlavními pojmovými znaky jsou bezplatné přenechání věci k užívání, ovšem bez ujednání doby a účelu, ke kterému se má věc použít.
Pacht
Nově je v NOZ zaveden i termín „pacht“, který je nutno rozlišovat od nájmu. Pacht je stejně jako nájem závazkový vztah mezi subjekty, kdy předmětem těchto vztahů je dočasné přenechání věci (např. pozemku) k užívání. Rozdíl je ovšem v tom, že při nájmu se dle § 2201 pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc pouze k dočasnému užívání, zatímco u pachtu se dle § 2332 pachtovní smlouvou propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání. Takové požívání si lze představit např. v souvislosti se zemědělským pozemkem, kdy si pachtýř bude moci např. brát plody z ovocných stromů.
Výměnek
„Výměnek“ je termín, který NOZ vymezuje v § 2707 a násl. Smlouva o výměnku je dle slov důvodové zprávy typický smluvní typ, který sice nebyl v zákoně č. 40/1964 Sb., ovšem v jeho předchůdci, zákonu č. 141/1950 Sb. se nacházel. Vlastník nemovité věci si smlouvou o výměnku vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo třetí osobu požitky, úkony nebo práva, sloužící k zaopatření na dobu života a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout. Toto zaopatření ovšem není pouze zajištěním bydlení či stravy, nýbrž jde i o zajištění pomoci v případech nemoci či zranění. Konkrétní výčet pomocných úkonů, které bude osoba zavázaná ze smlouvy o výměnku nucena vykonávat, NOZ neobsahuje. Této povinnosti se ovšem tato osoba zprostí, zprostředkuje-li výměnkáři umístění ve zdravotnickém nebo podobném zařízení (§ 2709). Důvodová zpráva ovšem dodává, že se jedná pouze o zařízení s dočasnou péčí, nikoliv o trvalou hospitalizaci.
Nové pojmy v novém občanském zákoníku
Závěrem lze shrnout, že NOZ přinesl řadu nových pojmů, jejichž obsah není vždy na první pohled jasný. Na oblast právní terminologie odkazoval i jazykový posudek návrhu nového občanského zákoníku, který zmínil, že řada užitých jazykových prostředků je v dnešní době zastaralých. To však dle tohoto posudku může hrát v odborném právním jazyce pozitivní roli, neboť diskontinuita jejich užívání byla často vyvolána uměle za dob totality. Jedním příkladem za všechny může být slovo „pacht“, které v období kolektivizovaného zemědělství nebylo užíváno.
