Dohoda o rozvázání pracovního poměru je nejrychlejší způsob skončení zaměstnání, jehož použití není zákonem omezeno.

Na rozvázání pracovního poměru dohodou se nevztahují žádná omezení, jako je tomu například u rozvázání pracovního poměru výpovědí dané zaměstnavatelem, kde platí ve vymezených případech zákaz výpovědi v ochranné době. Zaměstnanec tak může obdržet návrh dohody o rozvázání pracovního poměru i v pracovní neschopnosti nebo v době těhotenství zaměstnankyně.

Rozvázání pracovního poměru dohodou se vždy uzavírá písemně a oba účastníci tohoto právního úkonu-zaměstnavatel a zaměstnanec musí s rozvázáním pracovního poměru souhlasit.

Skončení pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnavatele

Zaměstnavatel může rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem k jakémukoliv budoucímu dni, na kterém by se měl se zaměstnancem dohodnout. Pracovní poměr je ukončen sjednaným dnem a den skončení pracovního poměru musí být přesný a jednoznačný (podmínka určitosti právního úkonu). Pokud zaměstnanec s dohodou nesouhlasí, k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru nedojde. Zaměstnavatel po té může dát zaměstnanci výpověď, kdy pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby.

Obsah dohody

V dohodě nemusí být uveden důvod rozvázání pracovního poměru. Pokud zaměstnanec důvod v obsahu dohody požaduje, zaměstnavatel mu je povinen vyhovět. Dohoda s uvedením závažného důvodu je vhodnější pro případný nárok na vyšší procentní sazbu podpory v nezaměstnanosti.

Odstupné

Při dohodě o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu nepřísluší odstupné a je obecně snížená sazba podpory v nezaměstnanosti.

Při dohodě rozvázání pracovního poměru s uvedením závažného důvodu (organizační změny, nadbytečnost)  přísluší odstupné podle délky pracovního poměru v souladu s § 67 zákoníku práce a výše případné podpory v nezaměstnanosti je stanovená po uplynutí doby podle násobku průměrného výdělku, ze kterého byla odvozena minimální výše odstupného – standardní procentní sazba podpory. Výše odstupného je stanovená podle počtu odpracovaných let u jednoho zaměstnavatele.

Skončení pracovního poměru dohodou ze strany zaměstnance

Zaměstnanec může též předložit svému zaměstnavateli dohodu k rozvázání pracovního poměru  k jakémukoliv dni, ve které nemusí uvádět své důvody.

Pokud s dohodou zaměstnavatel nesouhlasí, může zaměstnanec podat výpověď, kdy mu pracovní poměr skončí až po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby.

Pokud sám podá zaměstnanec dohodu či výpověď, nevzniká mu nárok na odstupné a má i menší podporu v nezaměstnanosti.

Správně sepsaná dohoda o rozvázání pracovního poměru (obsahové náležitosti)

Při sepisování dohody o rozvázání pracovního poměru je potřeba dávat si pozor, aby v ní byl správný termín, neexistuje například výpověď dohodou. Rozvázání pracovního poměru je  dle § 48 odst. 1 buď výpovědí nebo dohodou. Rozdíl mezi dohodou a výpovědí je v tom, že výpověď je jednostranný právní úkon a dohoda  je dvoustranný právní úkon vedoucí k rozvázání pracovního poměru.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru je platná, až když jí obě strany potvrdí svým podpisem. Podepsanou dohodu již nelze změnit, jen popřípadě doplnit dodatkem.

Zároveň platí, že zaměstnavatel i zaměstnanec musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

Dohoda o rozvázání pracovního poměru ze zákona

§ 49 zákoníku práce

(1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
(2) Dohoda o rozvázání pracovního poměru musí být písemná.
(3) Každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení dohody o rozvázání pracovního poměru.

4.2/5 - hodnocení čtenářů