• Online právní poradenství | Zdarma právní informace | Právník levně

Dědění ze zákona

Téma dědění obecně je sic neveselé, ovšem bohužel či bohudík, záleží, jak na situaci pohlížíte, se nevyhne žádnému z nás. Ovšem víte, jaká jsou pravidla, podle kterých se bude nakládat s Vaším majetkem, až tento hmotný svět opustíte? Pokud ne, tak následující řádky se Vám to pokusí objasnit.

Základ dědění obecně

Právní úprava otázky dědění spočívá v ustanovení § 460 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník v aktuálním znění (dále jen OZ). Zákon nám v podstatě nabízí dvě možnosti jak dědit. Buď podle pravidel přímo stanovených ve zmíněných ustanoveních Občanského zákoníku, nebo podle pravidel, které si zůstavitel (rozumějme zemřelý) stanoví ve svém testamentu neboli poslední vůli. Zákon používá pojem zůstavitel i v souvislosti s děděním dle podmínek vyplývajících přímo ze zákona. Byť tedy se logicky naskýtá výklad pojmu zůstavitel, že tedy asi něco stanovil, ovšem v tomto smyslu zákon zůstavitele nemyslí. Zůstavitel je prostě ten, který zemřel a zanechal po sobě nějaký majetek, příp. závazky.

1) Dědění ze zákona

V případě, že zůstavitel nezanechal poslední vůli nebo ve své poslední vůli nerozdělil mezi testamentární (závětní) dědice všechen svůj majetek, nám zákon pro to, jak naložit s takovýmto majetkem určuje tzv. dědické skupiny. Těchto skupin máme celkem čtyři.

První skupina pro dědění ze zákona

Členové první skupiny, jsou definováni v ustanovení § 473 OZ. Do první skupiny spadá manžel/manželka či partner (ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství) zůstavitele a děti zůstavitele (zákon zde nemyslí dítě ve smyslu člověka mladšího 18-ti let, ale obecně potomka zůstavitele ať už má 5 či 40 let). Všichni tito dědí stejným dílem. Tedy pokud zemře manžel a zanechá po sobě manželku a tři děti, tak každý z těchto 4 pozůstalých dostane ¼ zůstavitelova majetku. (Samozřejmě je potřeba ještě nejdříve počítat s vypořádáním tzv. společného jmění manželů neboli SJM, ovšem této problematice se tento článek nevěnuje). V případě, že některé ze zůstavitelových dětí již zemřelo, ale zanechalo po sobě své potomky (tedy vnuky zůstavitele), zdědí dědický podíl svého rodiče (tedy dítěte zůstavitele) tyto jeho děti. Zákon ještě pamatuje na situaci, že i některý vnuk zůstavitele již není mezi námi. V tomto případě přejde dědický podíl vnuka na jeho potomky, tedy zůstavitelovy pravnoučata.

Druhá skupina pro dědění ze zákona

V druhé dědické skupině se nám objevují opět manžel/manželka či partner zůstavitele, dále rodiče zůstavitele a ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně jednoho roku před jeho úmrtím ve společné domácnosti, o kterou společně pečovali či byli odkázáni výživou na zůstavitele.Pos­ledně zmíněná skupina lidí bývá většinou v běžné řeči označována jako druh či družka, ovšem dokážu si představit situaci, kdy do dané definice spadne i někdo odlišný od druha/družky. Dle pravidel druhé dědické skupiny se majetek zůstavitele rozděluje v případě, kdy po zůstavitelovi nedědí jeho potomci, kteří jsou v první dědické skupině. V této skupině je specifické to, že manžel/manželka či partner/partnerka zdědí vždy alespoň polovinu majetku zůstavitele a ostatní dědicové dle této skupiny si rozdělí zbylou polovinu zůstavitelova majetku všichni stejným dílem. Opět uvedu příklad – Řekněme, že zemře muž. SJM i jiné spoluvlastnické záležitosti jsou již vyřešeny a po muži zůstal majetek v celkové hodnotě 500.000,– Kč. Dle práva byl stále ženatý, ovšem fakticky se svou ženou již nežil a ve společné domácnosti žil s jinou ženou, se kterou se takto společně starali o domácnost po dobu 2 let před jeho smrtí. Taktéž oba mužovi rodiče stále ještě žijí. V takovémto případě tedy manželka zdědí majetek v hodnotě 250.000,– Kč, matka zůstavitele 1/3 z 250.000,–, otec zůstavitele 1/3 z 250.000,– a zmíněná žena, která se zůstavitelem žila ve společné domácnosti po dobu dvou let, zdědí taktéž 1/3 z 250.000,–.

Ustanovení, které stanovuje druhou dědickou skupinu, je § 474 OZ.

Třetí skupina pro dědění ze zákona

V případě, že z osob, uvedených ve výčtu druhé dědické skupiny, žijí jen osoby, které se zůstavitelem žili ve společné domácnosti a společně o ni pečovali nebo na něj byli odkázáni, přechází tyto osoby do třetí dědické skupiny, kde dědí společně se sourozenci zůstavitele. V této skupině všichni dědí stejným dílem. Tedy pokud žil zůstavitel s jednou ženou ve společné domácnosti atd. po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí a má jednoho bratra a jednu sestru, tak si tito pozůstalí rozdělí zůstavitelův majetek na třtiny a každý dostane jednu třetinu.

Tato úprava se skrývá v ustanovení § 475 OZ. Toto ustanovení také pamatuje na situaci, kdy zůstavitel sice sourozence měl, ale ten již také zemřel, ale zanechal po sobě nějaké své potomky. Tedy situace obdobná jako v první dědické skupině, ale s určitými rozdíly. Zdě dědický podíl sourozence zůstavitele přechází pouze na jeho bezprostřední potomky, tedy na jeho děti, nikoliv již na děti jeho dětí.

Čtvrtá skupina pro dědění ze zákona

V případě, že po zůstaviteli není ani nikdo kdo by dědil ve třetí dědické skupině, stanovuje ustanovení § 475a OZ čtvrtou dědickou skupinu, ve které dědí po zůstaviteli jeho prarodiče, kteří dědí stejným dílem a v případě, že nedědí ani ti, tak jejich děti. Tedy dle této skupiny by majetek po zůstaviteli přešel na jeho babičku či dědu eventuálně na jeho strýce a tety. Ovšem tety a strýcové dědí až jedině v případě, kdy nedědí žádný prarodič zůstavitele. Domnívám se, že pokud by žil alespoň jeden ze čtyř potencionálních prarodičů, tak by vše zdědil on.

Žádný dědic?

Výše jsem zmínil čtyři dědické skupiny, jak se nakládá s majetkem zůstavitele po jeho smrti v případě, že nezanechá instrukce ve své poslední vůli nebo nenaloží ve své poslední vůli s veškerým svým majetkem. Ovšem může nastat i situace, kdy po zůstaviteli nezůstane ani jeden člověk, který by se vlezl do definicí uvedených ve zmíněných čtyřech dědických skupinách. Tedy, že zůstavitel zemře bez jakýchkoliv dědiců. I na takovéto případy zákon pamatuje. V krátkém ustanovení § 462 OZ je uvedeno, že v případě, kdy nenabude dědictví žádný z dědiců, připadne zůstavitelův majetek státu.

Michal Uko, 30.7.2010

---

Nenašli jste přesně to, co hledáte? Máte specifický dotaz, pak využijte naší služby online formuláře: – Váš dotaz posíláme advokátní kanceláře, kde se mu věnují profesionální advokáti z oboru. Získejte jistotu za zpoplatněnou SMSku.

Přejít na online právní poradnu

• Spolupráce
• O nás

• Ochrana osobních údajů
• Obchodní podmínky

© 2012 můj právník, info@muj-pravnik.cz